Pravidelné odčervování patří spolu s vakcinací a opatřením proti vnějším parazitům mezi základní preventivní péči u našich mazlíčků.
Vnitřní parazité v těle psa a kočky škodí nejen svou přítomností a pohybem, kterým způsobují mikrotraumata, ale odnímají i živiny, vylučují toxiny a snižují celkovou imunitu postiženého jedince. Podle lokalizace pak působí poruchu funkce postižených orgánů. Mezi nejčastější klinické příznaky napadení vnitřními parazity tak mohou patřit průjem, chronické hubnutí, kašel, apatie nebo bolestivost svalů. U některých méně častých parazitů i chudokrevnost a s tím související celková slabost, únava a malátnost zvířete.
Obecnou strategií parazitů je však nepoškodit svého hostitele tak, aby uhynul. Proto u dospělého zdravého jedince může parazitární infekce probíhat bez výrazných příznaků. Vylučovaná vajíčka v prostředí však dokáží přežít po mnoho měsíců i roků a stávají se tak opětovným zdrojem onemocnění. U dospělých psů je nejčastější výskyt tasemnic a tenkohlavců. Zejména tenkohlavci jsou přenosní i na člověka, u kterého se zavrtávají do slepého nebo tlustého střeva a způsobují zde zánět.
Oproti dospělým jedincům zcela opačná situace může nastat u mladých zvířat v prvních týdnech po porodu až do věku cca jednoho roku. U nich se vzhledem ke snížené imunitě setkáváme s mnohdy kombinovanými infekcemi hlístic, škrkavek a také různých prvoků a tasemnic najednou. Mezi typické projevy nákazy patří průjem – hlenovitý, někdy i s příměsí krve. Často mají mláďata „nafouklé bříško“, jsou více unavená, neprospívají, mohou mít neurologické poruchy a další obtíže, které při neléčení stavu mohou skončit až smrtí mláděte. Z tohoto důvodu je doporučeno psy a kočky v prvních třech měsících preventivně odčervovat v mnohem kratších intervalech než je tomu u jejich rodičů (viz text níže).
Nejčastěji jsou štěňata nakažená škrkavkami. Do půl roku věku vylučují jejich vajíčka trusem. Proto je nutné v tomto období nejen pravidelně odčervovat, ale i po svém štěněti uklízet, aby nedocházelo k zamořování půdy. Vajíčka škrkavek jsou nesmírně odolná a přežívají i v extrémních podmínkách několik týdnů. Dokáží pak nakazit nejen psa, ale i dítě, které si před jídlem neumyje ruce. U dětí mohou larvičky psích škrkavek vyvolat vážné zdravotní poruchy (mohou migrovat i do oka).
Odčervovací schéma u štěňat:
S podáváním odčervovacích preparátů začínáme již ve 2. týdnu věku, poté aplikujeme pravidelně po 14 dnech až do věku 3 měsíců (tj. 4., 6., 8., 10. a 12. týden). Od 3. měsíce podáváme odčervení po 1 měsíci do stáří půl roku (= 4., 5. a 6. měsíc), poté již ve čtvrtletních intervalech (9. a 12. měsíc věku).
Odčervovací schéma u koťat:
S podáváním odčervovacích preparátů začínáme na rozdíl od štěňat ve 3. týdnu věku, poté aplikujeme pravidelně po 14 dnech až do věku 3 měsíců (tj. 5., 7., 9. a 12. týden). Od 3. měsíce podáváme odčervení po 1 měsíci do stáří půl roku (= 4., 5. a 6. měsíc), poté již ve čtvrtletních intervalech (9. a 12. měsíc stáří).
Obecné zásady a schéma podávání antihelmintik u dospělých psů a koček:
Preventivní odčervení se provádí 2-4x ročně dle věku, způsobu chovu a aktivit daného zvířete. Vyšší interval je lepší dodržet u psů, kteří jsou v kontaktu s malými dětmi, starými lidmi s oslabenou imunitou a u zvířat žijících v kontaktu s divokými kočkami a jinými zvířaty, u kterých lze předpokládat nález parazitů, např. u loveckých psů pracujících v lese nebo zvířat pojídajících exkrementy od jiných živočichů. Stejně tak kočky volně se pohybující po okolí domu a chytající myši vyžadují daleko intenzivnější ochranu proti parazitům než kočky chované pouze v bytě.
Antihelmintika není vhodné podávat současně s vakcinací zvířete proti infekčním chorobám. Ideální je aplikovat je tedy minimálně 7- 14 dní před vakcinací, pokud toto není možné, tak 7-14 dní po vakcinaci.
Druhy přípravků / možnosti podání antihelmintik:
Na trhu existuje celá řada přípravků i výrobců antihelmintik. O konkrétním sortimentu Vás bude rád informovat personál naší kliniky. Na rozdíl od vakcinací je vhodné střídat během života zvířete různé druhy účinných odčervovacích látek z hlediska omezení výskytu rezistencí parazitů na tyto látky, případně podávat takové přípravky, na které doposud nebyla žádná rezistence zaznamenána (např. milbemycinoxim).
Nejčastějším způsobem aplikace jsou odčervovací tablety. Mnoho výrobců již vyrábí tyto tablety s ochucující složkou, jejich podání se tak stává pro majitele snadnou záležitostí (především u psů).
U malých plemen psů, u koček a především u mláďat obou druhů je oblíbenou variantou podání odčervovací pasty. Tyto pasty bývají většinou také ochucené a jejich podání se tak stává pro majitele snazší.
Poslední (zároveň však nejdražší ) variantou je podání ve formě spot-on roztoku, který majitel nakape ve formě roztoku zvířeti na kůži mezi lopatky. Tohoto využívají především chovatelé koček, které odmítají přijmout odčervovací pasty nebo tablety.
Některé formy spot-on roztoků pro psy a kočky (např. Stronghold, Advantix) se vyrábí ve formě kombinovaných preparátů působících zároveň i proti vnějším ektoparazitům (blechy, svrab, ušní svrab, demodex, …), tyto však nezajištují kompletní ochranu proti všem endoparazitům – chrání pouze proti oblým červům (např. škrkavky) a srdečním červům. Proti tasemnicím a dalším oblým červům tyto preparáty nepůsobí.
